dělník

Substantivation de dělný (« laborieux, travailleur ») avec le suffixe -ík.

dělník \ɟɛlɲiːk\ masculin animé (pour une femme on dit : dělnice)

1. Ouvrier.
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

     Les ouvriers mécontents de leurs conditions de travail se sont mis en grève.

   • Nositeli vhodného třídního původu měly být podle teorie děti dělníků a členů zemědělských družstev a členů komunistické strany.

• pracovník, travailleur
• zaměstnanec, employé

• dělnický, ouvrier (adj.)
• dělnictvo, classe ouvrière
• dělníkův, d'ouvrier

• dělat, faire

• tchèque : écouter « dělník [ɟɛlɲiːk] »

• dělník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage