nájemce

Tchèque

Étymologie
De nájem (« location ») avec le suffixe -ce.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif nájemce nájemci
ou nájemcové
Vocatif nájemce nájemci
ou nájemcové
Accusatif nájemce nájemce
Génitif nájemce nájemců
Locatif nájemci
ou nájemcovi 		nájemcích
Datif nájemci
ou nájemcovi 		nájemcům
Instrumental nájemcem nájemci

nájemce \Prononciation ?\ masculin animé (équivalent féminin : nájemkyně)

  1. Locataire.
    • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.

Synonymes
  • nájemník

Antonymes

Références
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.