orgán

Via l'allemand Organ, du latin organum.

orgán \ɔrɡaːn\ masculin

1. (Anatomie) Organe.
   • orgány dutiny břišní.
   1. Ellipse de pohlavní orgán → voir pohlavní, sexe, synonyme : přirození.
2. (Politique) Organe.
   • Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. — (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7.)

• orgánový

• organický, organicky, organizmus
• organizovat, organizátor, organizátorka
• organizovaný, organizovanost, organizovaně
• organizovatelnost, organizovatelný
• organizace, organizační, organizačně

• orgán sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage