pěstitel

De pěstit (« soigner, cultiver ») avec le suffixe -el.

pěstitel \Prononciation ?\ masculin animé

1. Cultivateur, jardinier, personne qui fait pousser des plantes. Note : le mot se rend, en français, le plus souvent, par un composé en -culteur.
   • Pěstitel léčivých rostlin, pěstitel květin.

     Herboriste, horticulteur.

   • Sadařem často může být nazýván i drobný pěstitel ovoce, například zahrádkář.

     … arboriculteur spécialiste des arbres fruitiers, ou jardinier.

• pěstitelský

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage