uprchlík
Tchèque
Étymologie
- De uprchnout (« s’enfuir »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | uprchlík | uprchlíci ou uprchlíkové |
| Vocatif | uprchlíku | uprchlíci ou uprchlíkové |
| Accusatif | uprchlíka | uprchlíky |
| Génitif | uprchlíka | uprchlíků |
| Locatif | uprchlíkovi ou uprchlíku |
uprchlících |
| Datif | uprchlíkovi ou uprchlíku |
uprchlíkům |
| Instrumental | uprchlíkem | uprchlíky |
uprchlík \ʊpr̩xliːk\ masculin animé (équivalent féminin : uprchlice)
Dérivés
- uprchlický
Voir aussi
- uprchlík sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)

Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.