vlastnictví

Tchèque

Étymologie
Dérivé de vlastník (« propriétaire ») avec le suffixe -ství.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif vlastnictví vlastnictví
Vocatif vlastnictví vlastnictví
Accusatif vlastnictví vlastnictví
Génitif vlastnictví vlastnictví
Locatif vlastnictví vlastnictvích
Datif vlastnictví vlastnictvím
Instrumental vlastnictvím vlastnictvími

vlastnictví \vlastɲɪt͡stviː\ neutre

  1. (Droit) Possession, propriété.
    • soukromé vlastnictví, propriété privée.
    • veřejné vlastnictví, propriété publique.
    • osobní vlastnictví, biens propres, personnels.

Prononciation
Cet article est issu de Wiktionary. Le texte est sous licence Creative Commons - Attribution - Partage dans les Mêmes. Des conditions supplémentaires peuvent s'appliquer aux fichiers multimédias.